Jdi na obsah Jdi na menu
 


březen 2017 ve Štěňátku

Březen ve Štěňátku V březnu už sluníčko začalo vykukovat a hřát stále tepleji a tepleji a snažilo se nás lákat stále více ven. Na začátku měli školáci jarní prázdniny, a protože někteří naši kamarádi mají starší brášky nebo sestřičky, tak jim rodiče udělali prázdniny také a do školičky nás chodilo moc málo. Po prázdninách nám povídali, kde volno trávili – u babičky, na horách, na výletech. O čem jsme si povídali a co jsme si vyzkoušeli a tvořili? Povídali jsme si o zvířátkách, protože hlavně na jaře se jim narodí mláďátka. Ještě se nám to trochu plete, ale koťátko, štěňátko, kuřátko, tak to už umíme pojmenovat a ke komu patří, víme taky, že kůň nemá koňátko, ale hříbátko. Ještě si trochu pleteme jehňátko a selátko, ale to zvládneme časem taky. Do školky přijelo divadlo – pohádka Kočka Micka se nám moc líbila. Zimu už nechceme, tak jsme se ji snažili vyhánět a přivítali jsme první jarní den. Zimo, zimo táhni pryč nebo na tě vezmu bič. Byla zima mezi námi a teď už je za horami. Hu, hu, hu, jaro už je tu. Na jaře roste spoustu kytiček. Na naší školkovské zahradě jsme našli jako první – sněženku. O něco později vykvetly fialky, narcisky, zlátý déšť, podběl a dokonce i první pampelišky. Babička od Kristiánka nám přinesla do třídy petrklíče z její zahrádky. A dalším kytičkám už vykukují lístky ze země. Přejeme si, aby sluníčko hřálo víc a víc, tak jsme se ho snažili přivolat. Volám tě sluníčko, vyjdi aspoň maličko, vyjdi z mraků ven, zahřej chladnou zem. Volám tě nahoru, vyhoupni se nad horu, na svůj modrý trůn, zahřej les i tůň. Asi jsme ho přivolali, protože svítilo víc a víc. Ráno je sice ještě chladno, ale když chodíme ve školce na vycházky, je už teploučko a dokonce jsme už byli jenom v mikinkách na našem pískovišti. Už aby to tak zůstalo. To se ještě uvidí, co na to apríl – to se říká o měsíci dubnu. Tak o tom zase příště.